Proslulé ruiny inckého města vysoko v horách navštíví denně 2000 lidí. Přesto v nich s největší pravděpodobností stále ještě zůstává ukryt jeden z největších archeologických pokladů všech dob! Je zdejší zlato a stříbro stiženo kletbou mučeného Inky Túpaca Amarua?
Americký badatel a věhlasný historik z Yaleovy univerzity Hiram Bingham vystoupal k horskému štítu vysoko nad údolím řeky Urubamby, kde kdysi leželo město Machu Picchu, v roce 1911. A poté se i postaral o to, aby se o jeho objevu dozvěděl celý svět. Dnes jej považujeme za objevitele Machu Picchu.
BĚLOCH RABUJE RUINY
Hiram Bingham ale nebyl první Evropan, který Machu Picchu navštívil. Už v roce 1867 totiž do města pronikl německý podnikatel Augustin Berns. Jenže ten si svůj nález ponechal pro sebe. Nechtěl totiž, aby se o něm dozvěděly peruánské úřady. A měl k tomu dobrý důvod – dlouhá léta ruiny Machu Picchu drancoval a vše cenné, co našel, prodával na černém trhu s archeologickými předměty.
CO SKRÝVÁ PODIVNÝ VÝKLENEK?
Mohlo by se tedy zdát, že zde pro současné archeology nezbylo vůbec nic. V posledních letech ale vědcům svitla naděje na velkolepý objev, který nemá v historii výzkumu Machu Picchu obdoby. V roce 2010 totiž Machu Picchu navštívil francouzský inženýr David Crespy. I když sem přišel jako „obyčejný“ turista, ve spodní části jedné z budov si povšiml zvláštního výklenku.Nikdo by přitom nespočítal, kolik dalších turistů i vědců kolem výklenku prošlo, a u nikoho z nich pozornost nevzbudil.
ZÁHADA ZAZDĚNÝCH DVEŘÍ
Zkušený inženýr Crespy si byl ale jist, že výklenek vznikl zazděním vchodu do prostor ukrytých pod budovou. Typ zdiva podle něj jasně napovídá, že vchod uzavřeli sami Inkové. Protože Crespy se pak se svým podezřením svěřil jednomu novináři, brzy nato vyšel o záhadě zazděných dveří na Machu Picchu článek a ten se šťastnou souhrou okolností dostal do rukou Thierrymu Jaminovi, francouzskému archeologovi působícímu v Peru.
VCHOD DO NEZNÁMÝCH PROSTOR
Jamin pracoval v oblasti na sever od původní incké metropole Cuzco (objevil zde několik inckých pevností i zaniklých osad). Novinový článek ho ale přinutil přerušit terénní práce a vyrazit k Machu Picchu. Všechna potřebná povolení k výzkumu i vědecké přístroje vezl s sebou. Ve spolupráci s peruánskými archeology pak zjistil, že se David Crespy nemýlil.Výklenek se skutečně ukázal být zazděným vchodem do neznámých prostor.
POHŘEBNÍ KOMORA PLNÁ ZLATA
Za zdí se nejspíš nachází schodiště vedoucí do centrální čtvercové komory a do menší, vedlejší místnosti. S největší pravděpodobností by mělo jít o pohřební komory. Podle analýz je uvnitř zřejmě skryto veliké množství drahých kovů, zvláště zlata a stříbra. Právě těch si totiž Inkové vysoce cenili, a to ze symbolických důvodů. Považovali je za posvátné kovy Slunce a Měsíce.
TEN, KTERÝ OTŘÁSÁ ZEMÍ
Pokud vezmeme v úvahu množství zlata, které se v místnosti pravděpodobně nachází, klidně se může jednat o hrobku člena královské rodiny. Vyrojily se dokonce spekulace, že by tu mohl odpočívat sám Pachacuti (1380–1460), jeden z nejvýznamnějších králů Incké říše. Celé jeho jméno znělo Pachacuti Inca Yupanqui, což v kečuánštině znamená „ten, který otřásá zemí“.
KDE LEŽÍ LEGENDÁRNÍ POKLAD?
Je možné, že v hrobce navíc vedle velkého panovníka leží i dosud neobjevený legendární poklad, o kterém se už v 16. století zmiňoval španělský kronikář Felipe de Pomares. Na základě jeho zápisů se předpokládalo, že se v pevnosti Sacsahuaman u města Cuzco nachází tajný klenutý prostor, v němž jsou uloženy zlaté sochy všech inckých vladařů v doživotní velikosti.Co když je ale tento poklad v tajných komorách Machu Picchu?
Zlatá incká helma.
ANGLICKÝ DOBRODRUH VYRÁŽÍ NA POSLEDNÍ PLAVBU
Dobrodruhů, kteří se kdy pokoušeli najít skryté poklady Inků, bylo mnoho. Při plánování svých expedic většinou vycházeli z písemných záznamů o mučení Inky Túpaca Amarua, který byl v roce 1572 popraven španělskými konkvistadory. Jedním z nich byl i Charles W. Baker-Cresswell, který se snažil objevit zlato ukryté panovníkem Huascarem ještě před příchodem konkvistadorů.
PODIVUHODNÁ SMRT HLEDAČE POKLADŮ
Naposledy byl přitom tento anglický dobrodruh viděn v roce 1962, jak se plaví ve člunu po brazilské řece Rio Purus. O dva roky později pak na jeho kostru narazili hledači diamantů v jednom kráteru v oblasti Acre, která leží na západě Brazílie, u hranice Peru s Bolívií. Na místě se našel také badatelův deník. Končil zápisem z 26. prosince 1962: „Po půlhodinovém pochodu ukázal náčelník dolů.Zhruba sto metrů pod námi se rozprostírala plošina, již vyplňovala kresba posvátného kondora. Zobák ptáka směřoval k protilehlému horskému svahu. Tam musí být ukryté zlato! Jak kdysi vypověděl Túpac Amaru, deset kroků od zobáku se nachází vchod do jeskyně s pokladem.“
KOHO POSTIHNE KLETBA TÚPACA AMARUA?
Co se ale stalo, že Baker-Cresswell nakonec místo bohatství našel v proláklině smrt? Stihla jej snad kletba, o níž hovořil mučený a popravený Inka? Leží podobná kletba i nad pohřební komorou Pachacutiho, která se možná nachází za zazděnými dveřmi na Machu Picchu? Čeho se mají bát archeologové, kteří ji jako první otevřou?
コメント